|
Laktátové a ventilační prahy bývají užívané pro výkonnostní diagnostiku a řízení tréninku. Anaerobní práh reprezentuje maximální laktátový steady – state, tedy maximální dlouhodobě udržitelnou hladinu laktátu, a je horní hranicí aerobně-anaerobního pásma. Při déle trvajícím zatížení nad anaerobním prahem vzrůstá koncentrace laktátu v krvi navzdory konstantní intenzitě. Začátek aerobně – anaerobního přechodu je definován aerobním prahem, bodem prvního vzestupu laktátu. Uvedeným laktátovým prahům můžeme přiřadit ventilační prahy. Individuální anaerobní prahy umožňují oproti fixním laktátovým prahům spolehlivější posouzení schopnosti vytrvalostního výkonu a řízení intenzity.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Pro efektivní činnost svalů je nevyhnutné dodávaní energie.
Svalové buňky ji mohou získávat jenom z ATP (adenosintrifosfátu). ATP je vysokoenergetická (makroergická) fosfátová sloučenina a je energetickou zásobárnou organismu. Při hydrolýze - štěpení na ADP (adenosindifosfát), se z jednoho molu ATP uvolní 32KJ(8 kcal) energie, která se pak využívá i při svalové kontrakci. Zásoba ATP ve svalech je malá a musí se při zátěži průběžně doplňovat. Jinou vysoce energetickou sloučeninou je CrP (kreatinfosfát).
Dosud užívanou jednotkou energie je jedna kalorie (cal), je to množství energie nutné k ohřátí 1 ml vody o 1 stupeň Celsia. Jednotkou SI je 1 Joul. Platí že 1 cal = 4,184 J.
|
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
|
