Kognitivní funkce - pracovní paměť

September 29, 2019

 

V prvním příspěvku pojednávajícím o kognitivních funkcím jsme povrchově rozebrali vnímání a jednotlivé teorie, které tento proces vysvětlují. Dnes bychom rádi pohovořili o jedné z polo-vědomých částí našeho kognitivního procesu, pracovní paměti. Pracovní paměť je spuštěna naší vůli, přesto ale pracuje sama za sebe a my jako jedinci, nejsme s to tento proces kontrolovat. Velice zjednodušeně si ji lze představit jako vyhledávač v našem prohlížeči. Člověk aktivuje vyhledávání kliknutím na ikonku lupy, ale průběh, jakým bude daný vyhledávač vyhledávat informace, již není schopen ovlivnit, proto označení polo-vědomý. Vyhledávač (pracovní paměť) pracuje jak s informacemi, které do něj uživatel vepsal (informace vstupující do našeho vědomí), tak s informacemi, které jsou uloženy v databázích (dlouhodobá paměť). Kvalita výsledku hledání (kvalita uchopení/pochopení dané situace/podnětu, odpovědi na otázku) závisí na dvou základních faktorech:

1. jak detailní informace jsou do vyhledávače zadávány (jak detailní je náš vjem)

2. jak kvalitní informace jsou uloženy v centrálních databázích (obsah dlouhodobé paměti), ve kterých vyhledávač vyhledává.

Pravděpodobnost kvalitního výsledku lze samozřejmě ovlivnit i dalšími faktory. Například tím, že provedeme aktualizaci našeho systému (trénink kognitivních funkcí zaměřený na pracovní paměť). Taková aktualizace nám pomůže dosáhnout lepších výsledků za kratší dobu (naše pracovní paměť je schopna pracovat rychleji a efektivněji). Dalším způsobem, jak zlepšit kvalitu výsledků je zúžení našeho hledání, jednoduše řečeno, zadávat specifičtější informace do vyhledávače (na kognitivní úrovní to lze přirovnat k zlepšení výkonnosti naší selektivní pozornosti, kdy se člověk naučí soustředit se pouze na to, co je pro něj v daný moment důležité). Pokud se stále budeme bavit o vyhledávači, většinu z těchto vylepšení, „upgradů“ chcete-li, bude počítač provádět automaticky na základě předem naprogramovaného algoritmu. Lidský mozek, na druhé straně, takové algoritmy nemá, a proto je nezbytné tyto aktualizace provádět manuálně za pomoci kognitivního tréninku. 

Obecnou představu tedy mamá. Pro lepší pochopení celkového významu pracovní paměti je potřeba znát komponenty, ze kterých se pracovní paměť skládá a jejich funkce. Centrální exekutor je jedna z hlavních a zároveň nejdůležitějších částí. Tato část rozhoduje o tom, co člověk udělá v daný moment, jakým způsobem naloží s informacemi, které má. Vezměme si příklad řidiče, který telefonuje a zároveň se musí vyhnout cyklistovi jedoucímu po stejné silnici. Vjemy vstupující do řidičova vědomí jsou následující: informace, které získává z rozhovoru a fakt, že před ním jede cyklista. Na základě informací z dlouhodobé paměti (přejet cyklistu je protiprávní a zároveň nemorální jednaní) centrální exekutor stanoví priority pro daný okamžik. Prioritou číslo jedna je tedy vyhnout se cyklistovi a prioritou číslo dva, soustředit se na hovor. Řidič tedy věnuje více pozornosti tomu, aby se vyhnul cyklistovi, a to může zapříčit nedostatek pozornosti pro jeho hovor a následné nezachycení některých informací. Navrhovaná teorie tedy předpokládá, že centrální exekutor je zodpovědný spíše za kontrolu pozornosti než za přenos a uložení informací do paměti.

Fonologická smyčka je druhou částí pracovní paměti. Tato část má na starosti práci s mluvenými a psanými informacemi vstupujícími do našeho vědomí. Fonologická smyčka se chová jako takové vnitřní ucho, které uchovává informace uvnitř našeho vědomí ve formě mluveného slova. Tento element pracuje, i když čteme. Valná většina z nás slyší svůj vnitřní hlas, když čte. Tento vnitřní hlas je právě fonologická smyčka, která přetváří čtený text v mluvený, aby ho mohla posléze uchovat v krátkodobé paměti. Další příklad z praxe, kdy můžete zachytit práci smyčky je případ, kdy vám někdo nadiktuje telefonní číslo a vy se ho snažíte zapamatovat neustálým opakováním si ho ve své hlavě. Každé takové opakování přidá informaci na síle a člověk má tak větší šanci si ji zapamatovat. 

Poslední ze základních složek pracovní paměti je tzv. vizuálně-prostorový náčrtník. Už jméno nám může napovědět, za co je vizuálně prostorový náčrtník zodpovědný. Je to orientace v prostoru a poloho-cit. Tato část naší pracovní paměti nám umožňuje pohybovat se v prostoru a na základě získaných informací se vyhýbat případným překážkám. Zároveň je také úzce propojen s dlouhodobou pamětí. Toto spojení se aktivuje, když si člověk představuje nějaké známé místo a snaží se najít určité detaily. Pokud se vás například někdo zeptá, kolik poliček máte ve své ložnici, paměťová stopa vaší ložnice se promítne na náčrtník a na základě toho, jak kvalitní daná stopa je, bude tato otázka zodpovězena. Tento proces se perfektně hodí k modelu vyhledávače ze začátku tohoto příspěvku. Vpisování informace do vyhledávače (otázka - kolik poliček je v ložnici) --- vyhledávaní (centrální exekutor zaměří pozornost na hledání akurátní paměťové stopy) --- najití hledané informace a zobrazení jí na obrazovce počítače (najití paměťové stopy ložnice a promítnutí jí na vizuálně-prostorový náčrtník umožňující provedení požadované akce = spočítání poliček)

Pokud bychom měli shrnout, co je důležité na pracovní paměti, odpověď by byla všechno. Bez pracovní paměti není člověk schopen fungovat a lidé, kteří mají její funkce oslabené, ať už z důvodů patologických nebo z důvodu zanedbání péče o ni, jsou obrovským způsobem limitováni. Tyto limitace se projeví téměř všude, kde se daný člověk angažuje. Může to být vrcholový sport, práce s kolektivem nebo i každodenní sociální interakce. Problémy s pracovní pamětí však nejsou neřešitelné. Jak bylo zmíněno dříve, existuje trénink zaměřený na posilování funkčnosti pracovní paměti. Tento trénink dokáže naplnit kognitivní potenciál daného jedince a tím téměř eliminovat jakékoliv limitace způsobené kognitivním deficitem.

 

Reference 

Alan Baddeley – Working Memory 

Please reload

Featured Posts

Gut microbiota - brain cooperation

August 10, 2019

1/3
Please reload

Recent Posts
Please reload

Search By Tags
Please reload

Follow Us
  • Facebook Classic
  • Twitter Classic
  • Google Classic