Služby Zátěžové kondiční testy
Zátěžové kondiční testy

p1020436

Spiroergonometrické stanovení VO2 Max

Rampový test prováděný na cyklistickém ergometru nebo na běžeckém páse. Test je možné modifikovat na jakýkoliv ergometr. Výstupem testu je výkon ve wattech, VO2 max (maximální dosažená spotřeba kyslíku), anaerobní práh (ventilační), závěrečná hladina laktátu. Z těchto prametrů lze určit tréninkové zóny pro rozvoj aerobně - anaerobních parametrů, zóny jsou součástí protokolu.

 

spiro

 

Wingate test

 

Má vysokou validitu. Výkon v tomto testu se určuje podle otáček a odporu nastaveného podle hmotnosti testovaného. Optimální frekvence je u většiny osob okolo 100 otáček za minutu. Při této frekvenci jsou testovaní schopni produkovat největší výkon. Trvání testu je 30-40 sekund, výkon je teda převážně hrazený štěpením kreatinfosfátu a anaerobní glykolýzou. Hodnotícími parametry jsou maximální a průměrný výkon počítaný z jednosekundových intervalů . Maximální výkon se dosahuje v prvním 5-ti sekundovém intervalu. Průměrný výkon z celého 30-40 ti sekundového zatížení zase vypovídá o anaerobní kapacitě. Vypočítáním procentuálního podílu poklesu výkonu od úvodního po závěrečný interval dostaneme index únavy. Test poukazuje na podíl aktivace rychlých (IIa, IIb), resp. pomalých svalových vláken (I), tedy nepřímo i o jejich poměrovém zastoupení ve svalech testovaných jedinců.

wingate protokol

wingate test

 

 

Laktátová křivka, stanovení metabolických prahů - AEROBNÍHO A ANAEROBNÍHO

Zátěžový test se závěrečným protokolem. Test je prováděn na běžeckém trenažéru, cyklistickém ergometru nebo v terénu. Prahy jsou stanoveny individuálně s ohledem na disciplínu a výkonnost testovaného. Před testem je stanoven klidový laktát a po dohodě je možné hodnotit restituci laktátu po výkonu. Laktátová křivka je využívaná celým spektrem vytrvalců a sportovců úpolových sportů všech výkonnostních skupin. Znalost individuálních vytrvalostních parametrů je také využitelné pro klienty v re-kondici a ve fitness. V závěrečném protokolu jsou stanoveny tréninkové zóny pro optimální tréninkové zatížení.

protokol laktátové křivky

krivka

 

Teorie: BIOCHEMICKÉ POZADÍ VYTRVALOSTNÍHO VÝKONU

 

Výskoková ergometrie

 

V roce 1983 popsal Bosco nový test na určování anaerobního laktátového výkonu jako jedné složky anaerobních laktátových schopností. „Modifikaci tohoto testu vypracoval Dr. Hamar v laboratoři Výzkumného ústavu tělesné kultury FTVŠ (Fakulty telovýchovy a športu)“, jak uvádí Zemková, Hamar (2004a). Test se vykonává na tzv. výskokovém ergometru , kde zatížením je vlastní hmotnost formou opakovaných snožných (plyometrických) výskoků na desce ergometru. Měříme dobu letu (bezoporová fáze) a dobu kontaktu (oporová fáze) a na základě těchto údajů určování parametrů odrazových schopností.

Z hlediska morfologického složení má rozhodující úlohu pro odraz podíl rychlých svalových vláken, které se uplatňují především při pohybech vyžadujících rychlou a intenzivní kontrakci. Čím vyšší je podíl rychlých vláken, tím vyšší bude celková rychlost kontrakce i celkový výkon. Test umožňuje nepřímé určení podílu rychlých vláken ve svalech dolních končetin. Protože výkon v aktivní fázi odrazu významně koreluje s podílem rychlých vláken v m. quadriceps femoris a m. gastrocnemius, můžeme z výsledku posuzovat jejich zastoupení. Při vyhodnocení však třeba brát v úvahu, že se podíl rychlých a pomalých svalových vláken po dobu života prakticky nemění, výkon v aktivní fázi se zlepšovat může. Je to způsobené jednak tím, že dochází k zmohutnění svalových vláken v důsledku růstu a dozrávání organismu, ale i trénink vede ke vzniku selektivní hypertrofie rychlých svalových vláken i k zlepšení nervosvalových mechanismů.

Další odrazové testy spočívají v měření jednotlivých skoků z dřepu (squat jump) a z protipohybu (CMJ). Analyzujeme výkon, výšku, rychlost, koncentrickou a exentrickou sílu, stbilitu těla. Test má závěrečný protokol a je vynikajícím nástrojem pro monitorování účinnosti tréninku.

 

protokol výskokového testu (CMJ)

 

jumpcmj